Occupational burnout is a state of psychological exhaustion and loss of interest that occurs in connection with long-term exposure to work-related stress.
In the context of the coronavirus crisis and compulsory distance learning, many students have developed symptoms very similar to occupational burnout.
Occupational burnout, sometimes referred to as burnout syndrome, was first described scientifically in 1974. In 2019, the World Health Organization (WHO) classified occupational burnout as a work-related phenomenon caused by chronic stress. Occupational burnout is commonly associated with helping professions and professions involving a lot of responsibility. Nurses, doctors, teachers, and managers, for example, are often at risk of burnout, but the syndrome may also affect, for example, students or women on maternity leave. Common causes of occupational burnout include persistent external and internal pressure to perform, accompanied by one’s own fears of failure. Burnout might occur, for example, as a result of downsizing, if the work of other people is piled on top of an individual but the reward system does not change. Burnout syndrome affects individuals on both professional and personal levels. Psychological exhaustion, inability to relax, anxiety, loss of interest in work and other activities, and possibly somatic symptoms may occur. An additional danger is that people affected by burnout syndrome succumb more easily to addictions.
Syndrom vyhoření je stav psychického vyčerpání a ztráty zájmu, který se dostavuje v souvislosti s dlouhodobým působením pracovního stresu.
V souvislosti s koronavirovou krizí a povinné dálkové výuky se u spousty studenů objevily symptomy velmi podobné syndromu vyhoření.
Syndrom vyhoření byl poprvé vědecky popsán v roce 1974. V roce 2019 Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikovala syndrom vyhoření jako pracovní fenomén způsobený chronickým stresem. Syndrom vyhoření je nejčastěji spojovaný s pomáhajícími profesemi a profesemi spojenými s velkou odpovědností. Vyhoření často hrozí například zdravotním sestrám, lékařům, učitelům či manažerům, syndrom však může postihnout třeba i studenty nebo ženy na mateřské dovolené. Mezi časté příčiny se řadí trvalý vnější i vnitřní tlak na výkon doprovázený vlastními obavami ze selhání. Syndrom vyhoření se u jedince může dostavit například následkem snižování stavů, pokud se na něj navalí práce jiných lidí, ale nijak se nezmění odměnový systém. Syndrom vyhoření jedince ovlivňuje jak na profesní, tak na osobní úrovni. Dostaví se psychické vyčerpání, neschopnost relaxace, úzkosti, ztráta zájmu o práci i jiné činnosti, případně i somatické projevy. Dalším nebezpečím je, že lidi postižení syndromem vyhoření snadněji podléhají závislostem.
English Editorial Services’ mission is to assist international businesses and organizations of all sizes to communicate clearly, correctly, and persuasively with their business partners and target audiences.
Simply subscribe to receive our Business Term of the Day at no charge to your inbox each business day, with explanation in English and Czech.
English Editorial Services’ mission is to assist international businesses and organizations of all sizes to communicate clearly, correctly, and persuasively with their business partners and target audiences.
Simply subscribe to receive our Business Term of the Day at no charge to your inbox each business day, with explanation in English and Czech.